Víte jak účinně bojovat proti civilizačním nemocem a tím i s nadváhou a obezitou

Teorie

Životní styl hraje významnou úlohu ve zdraví, vývoji organizmu a nemoci. Nedostatečný pohyb, trvalý stres a neadekvátní nevyvážená výživa usnadňuje vznik a vývoj civilizačních nemocí jako je ischemická choroba srdce, vznik cévních mozkových příhod, urychluje vznik některých nádorů. Dle statistických údajů se celosvětově zvyšuje množství lidí s nadváhou a obezitou. Tyto onemocnění doprovázejí další nemoci jako je vysoký krevní tlak, cukrovka druhého typu, poruchy tukového metabolizmu, onemocnění jater a žlučníku, vyskytuje se vyšší výskyt nádorů.

1. Definice obezity

Obezita je skupina nemocí s individuální poruchou řízení energetiky organizmu s podílem dědičné náchylnosti a působením „toxického prostředí“, které vede hromadění tukových rezerv. Náchylnost se projeví při pozitivní energetické bilanci organizmu. Jedná se často o nízké pohybové aktivity s prolongovaným stresem a příjmem stravy s vysokým glykemickým indexem, čímž dochází k ukládání tuků do rezerv organizmu. Důležitější je často nízká pohybová aktivita a genetická predispozice. Toto onemocnění se manifestuje u vybraných skupin obyvatelstva. Častěji se vyskytuje s narůstajícím věkem a u některých chronických onemocnění, které zhoršují prognózu a kvalitu života. Rozhodující je nejen dědičnost, ale i životní styl. Civilizační nemoci, mezi které řadíme i obezitu, jsou spojeny se závažnými chorobami.

2. Obezitu hodnotíme indexy tělesné hmotnosti

Známým ukazatelem je tzv. body mass index, který se vypočte podle vzorce : hmotnost v kilogramech / (výška v metrech )2dle kterého můžeme zjistit jednotlivé fáze nadváhy až obezity: stadium I BMI 25 - 30kg/m - lehká otylost stadium II BMI 30 - 40kg/m2 výrazná otylost stadium III nad 40kg/m2 - morbidní otylost.

3. Příčiny obezity

a. Dědičné faktory

Vrozené genetické poruchy se projevují narušením biochemických procesů organizmu. Všechny vrozené metabolické poruchy jsou způsobovány abnormální funkcí specifického enzymu, vyvolanou defektem jediného genu. Jednotlivé poruchy se ve svých účincích liší. V některých případech je abnormální enzym zcela nefunkční, v jiných zůstává alespoň reziduální - zbytková aktivita. Je přes 30 genů, které vedou k náchylnosti k obezitě. Proto můžeme vidět extrémní obezity i při nízkém energetickém příjmu potravy, která stačí na postupné zvyšování hmotnosti při nízké pohybové aktivitě. Dědičné faktory se podílí 25-42% na celkové energetické bilanci organizmu.

b. Výška hladiny klidového energetického výdeje

Nárůst hmotnosti, dle vědeckých studií, je především ovlivněn HLADINOU klidového energetického výdeje, lze tedy říci „jak máme seřízené“ metabolické procesy. Když je organizmus seřízen jako "šetřílek", tak sice přežijeme hladomory, ale při normální stravě jsme „tlustí“. Na druhé straně jestliže váš organizmus je "seřízen jako marnotratný a rozhazovačný", pak by jste nepřežili hladomory, ale při normálním příjmu jste „hubení“. Nařízení energetického metabolizmu je složité a podílí se na něm genetické predispozice, hormonální faktory, nervová soustava, celkové i lokální řídící mechanizmy. Výška klidového metabolizmu se podílí od 55 -70% na celkové energetické bilanci za den!! Mimo genetické podmíněnosti je zde vliv věku a pohlaví, dynamika změn hmotnosti, účinek hormonů, změny v těhotenství, vykonávaná fyzická aktivita a její změny, stop kuřáctví, změny zevní teploty, typ a frekvence stravování a hlavně odraz držení různých diet.

c. Postprandiální termogeneze

Neboli vliv požité stravy na metabolické procesy vstřebávání.

A. obligatorní - závislé na trávení, metabolizmu vstřebávání jednotlivých živin.

B. fakultativní - vztahu k aktivaci sympatického nervového systému - obdoba aktivace těla při působení chladu nebo při extrémních psychických změnách. Uvedená reakce je řízená metabolickými mechanizmy hnědé tukové tkáně, která obsahuje velké množství mitochondrií (elektráren buňky) a informačních proteinů (bílkovin). Tzn., že určité druhy živin uvedou do činnosti sympatický nervový systém, přičemž dochází k vysokým ztrátám energie. Uvedené fyziologické zákonitosti se využívá u některých diet, jako je známá a používaná vysokobílkovinná Atkinsonova dieta, kdy vlastní vstřebávání bílkoviny vyvolává vysoké ztráty energie a navíc uvedená dieta má i jiné metabolické důsledky. Tímto způsobem můžeme ovlivnit celkovou energetiku těla jen v 8-12%.

d. Pohybová aktivita

Může se podílet maximálně 20% na změně celkového energetického výdeje. Fyzické cvičení není důležité pouze z hlediska vydání tělesné energie z tukových zásob, ale účinek je daleko širší. Je zde význam redistribuce krve, citlivost jednotlivých tkání vůči inzulínu a energetickým substrátům a jejich rezervním formám, jako je glykogen.

e. Obezita se vyskytuje ve spojení s metabolickým syndromem

Obezita je spojena s diabetem, hypertenzí a jinými metabolickými abnormalitami, včetně nádorů. Léčíte-li obezitu, odstraníte příčinu i zbylých onemocnění, jako je tomu například u Reavenova metabolického syndromu X ( Syndrom X - Reaven G.M., ), který je nazýván Tichou smrtí nebo Smrtícím kvartetem. Uvedené typy onemocnění zpočátku nebolí, tak je tomu i u cukrovky, ale první závažné projevy buď přímo zabíjí (náhlá smrt, cévní mozková příhoda, infarkt myokardu atd.) nebo nastávají závažné komplikace, které významným způsoben omezují život nemocného a které nelze již vyléčit.

Víte jak účinně bojovat s nadváhou a civilizačním nemocím pomoci nejnovějších vědeckých poznatků?


Praxe

1. Složení stravy

Omezit nadměrný příjem energeticky vydatné stravy se snažíme snížením příjmu potravin s vysokým glykemickým indexem, dále snižujeme podávání živočišných tuků. Základem je tedy minimalizovat stravu s obsahem jednoduchých cukrů, které se navíc rychle uvolňují ve střevě a zvyšují hladiny některých metabolických hormonů, jako je inzulín, atd. Nadměrné slazení a příjem cukrovinek, nápojů s vysokým obsahem glukózy a omezení vydatných příloh vede k civilizačním nemocem. Chceme-li zabránit civilizačním nemocem, musíme zvýšit např. podávání přirozené vlákniny (ovoce, zelenina, vlákninové přípravky) několikrát denně samostatně nebo jako součást běžné stravy.

2. Rozdělení počtu porcí jídla během dne

Pro vznik metabolických nemocí je důležité nejen celkové množství přijaté stravy (energetická nálož) a podíl jednotlivých živin v nich (informační nálož). Dále záleží na časovém odstupu podávané stravy a velikosti podávaných živin, denní době dle biorytmů, ale i jak rychle bylo jídlo zkonzumováno. Proto při hubnutí jíme velmi často a to jídlo s nízkým glykemickým indexem. Jídlo se snažíme jíst pomalu, aby byl využito informačního systému zažívacího traktu a centrální nervové soustavy organizmu o složení a množství stravy. V extrémních dietních režimech využíváme tzv. " SYSTÉM SOUSTO", kdy stravu nekonzumujeme najednou, ale po drobných částech v průběhu časových přestávek.

3. Rozdělení energetické hodnoty stravy během dne

Při redukčním režimu nesmíme nikdy pociťovat hlad. Můžeme mít chutě, které překonáváme vhodnou formou zasycením chuťových buněk (neenergetické pochutiny, hořká čokoláda, aromatické čaje) nebo změnou dosavadní psychické či fyzické aktivity za přijatelnější a zajímavější činnosti. Základní chybou při snižování hmotnosti je, že se nejí. Hladovka je pokládána odborníky za nepřijatelný, neetický zásah do fyziologických pochodů metabolizmu, mající odraz v extrémním zvýšení hmotnosti po hladovce díky adaptačním mechanizmům. Po ukončení "hladovky", která logicky nemůže trvat dlouho, jsou pak přijaté živiny všechny vysoce ekonomicky vstřebávány a to na základě metabolické adaptace. Nastavením energetiky těla na základě předchozího minimálního energetického příjmu stravy, dochází k plnému vstřebávají a ukládají živiny do tukových zásob.

Nárůst hmotnosti po ukončení diety je znám jako Jo-Jo efekt. Proto nikdy při redukci hmotnosti není dodržována jen dieta, ale snažíme se trvale změnit životní styl s důrazem na pohybové aktivity. I nízkoenergetickou stravu podáváme 8-10 krát za den. V rámci dne má být vždy nejvyšší energetický příjem ráno a v dopoledních hodinách. Postupně v rámci celého dne se má energetická hodnota stravy snižovat. Čtyři hodiny před spánkem je vhodné omezit příjem stravy a hlavně alkoholu (nejčastější chyba psychických selhání a neadekvátních kompenzací). Při zahájení komplexních metod redukce je vhodné k "zahnání různých chutí" překonat uvedené stavy s nízkým glykemickým indexem.

4. Pitný režim

Je nutné dodržovat odpovídající pitný režim dle počasí, fyzických aktivit, druhů onemocnění, antropometrických ukazatelů, věku, atd. Přednost dáváme neenergetickým tekutinám (čaje, minerální vody) a nebo nápojům s nulovým obsahem energie. Doporučujeme omezit příjem "šumivých" minerálních vod a tekutin obohacených kysličníkem uhličitým, který dráždí žaludeční sliznici při jeho uvolňování v žaludku. Při redukci dochází k vyplavování kalia (ne kalcia), hořčíku, proto jsou vhodné neperlivé, neslazené nápoje typu Poděbradka, Magnézie, atd.

5. Omezujeme příjem alkoholických nápojů

Trvalí konzumenti piva jsou nejen ohroženi "pivními bříšky", ale především zvýšením hladiny transportních tukových části nazývaných triglyceridy, které jsou nepřímo odpovědné za vznik aterosklerózy. Konzumenti "čistého alkoholu", pak zatěžují metabolicky játra a usnadňují bezprostřední ukládání energetických substrátů do tukových rezerv. Sporadická konzumace malého množství vína je někdy považováno za neškodné pro svůj antidepresívní účinek a dokonce některými odbornými pracovníky kladně hodnoceno pro pozitivní vztah k prevenci civilizačních nemocí pomoci látek, které se nazývají flavonoidy. V literatuře se vžil pojem Francouzský paradox, kdy požívání malého množství červeného vína ovlivňuje rizikové faktory, které vedou ke vzniku častých nemocí dnešní doby. Ale požívání i vína by nemělo být po 14,00h maximálně do 16,00h!

6. Péče o pravidelnou defekaci (stolici)

Obstipace (zácpa) se může podílet na abnormálních způsobech vstřebávání jednotlivých živin a metabolických procesech. Původní mechanizmus vzniku zácpy, z fyziologického hlediska, byl systém přežití, při nedostatku stravy. Tím docházelo k nakvašování potraviny obsažené ve střevě a tím vzniku tříuhlikatých substancí, které vyživovaly střevo a vnitřní orgány a umožňovaly přežít. K zabránění zácpy a uvedené poruchy je nutno si uvědomit, že projímadla situaci vůbec neřeší, ba naopak. Hlavní způsob řešení uvedené poruchy je v dodržování dlouhodobého systému příjmu vlákniny, tekutin, substancí podporujících odpovídající střevní mikroflóru (např. probiotika) a pravidelný tělesný pohyb. Ve speciálních případech se využívá různých druhů funkčních potravin například eubiotika, probiotika a dále hrubé vlákniny obsažené v některé zelenině. Jen zřídka se mají využít vysoce účinná projímadla, protože nastává jen krátkodobá pomoc, která je následována prohloubením obstipačních potíží. Doporučuje se použití vlahé vybrané minerální vody před spaním nebo vybraných čajových směsí společně s vlákninou a bifidogenními bakteriemi(vhodný i obyčejný český kefír).

7. Odlehčovací dny

Při změně energetické bilance organizmu vzniká při redukčních režimech adaptace - ustálení metabolizmu na určité hladině. Jedná se o obranný mechanizmus, kterým se tělo snaží střádat svou energii a zabránit dalším ztrátám energie - navést ustálený energetický stav. Proto zařazujeme do komplexního způsobu boje proti civilizačním onemocněním a obezitě i odlehčovací dny. Jednou až dvakrát za týden při intenzivní redukci hmotnosti zařazujeme odlehčovací dny. Jedná se o realizaci zeleninových, mléčných dnů s příjmem stravy s nízkým glykemickým indexem i nízkou glykemickou náloží a někdy i s velmi nízkokalorickou stravou a vybraných nápojů. Dodržování uvedeného režimu, ale musí být jen vyjímečně, nikdy ne dlouhodobě a slouží ke změně adaptačních mechanizmů.

8. Podávání vitamínů a minerálií

Je nutný zvýšený příjem uvedených složek nejen z hlediska ročního období, ale především proto, že organizmus je v karenci(má nedostatečný příjem) nejen energie, ale i jiných životně důležitých substancí. Dle trvání redukce a její úspěšnosti je výhodné podávání nejen oblíbené kyseliny askorbové - vitamínu C, ale pro nízký příjem tuku je omezený příjem vitamínů rozpustných v tucích např.A,D,E, ale i jiných. Je nutno si uvědomit, že některé syntetické přípravky jako například Celaskon eff. obsahují cukry. Není vhodné podávat vitamíny skupiny B!

9. Odpovídající pohybový režim

Je nejpodstatnějším a nejdůležitějším faktorem pro jakoukoliv realizaci metabolických změn při ovlivnění civilizačních nemocí a tím i při redukci hmotnosti. U nemocných s nadváhou je zásadní chybou doporučovat zvýšení energetického výdeje pomocí běhání, skákání, zvedání těžkých břemen jak vidíme v různých FITNES CENTRECH. Výhodné jsou následující aktivity - plavání, jízda na kole či rotopedu (ne spining), cviky s postupným zvyšováním intenzity a postupné prodlužování doby věnované cvičení. Preferujeme vždy cviky dynamického charakteru. Zaměřujeme se na posílení svalstva břicha, páteře, končetin. Na základě výzkumu se ukázalo, že je výhodnější provádět cviky víckrát za den po kratší časovou jednotku než jednorázově a omezeně.

10. Boj o duševní rovnováhu

Jedná se o podstatný faktor redukce. Rozhodující je motivace. Tedy zda člověk chce opravdu redukovat a nalezení důvodu, proč by člověk měl změnit životní styl, proč by měl redukovat cestou změny dosavadního systému života, pohybových aktivit, stravování, používání vybraných zázračných přípravků, minerálů a dietetik. Jestliže nenalezne pacient a lékař individuální cestu k optimalizaci duševního zdraví a motivaci, jak řešit situaci, pak nelze dosáhnout úspěchu redukce. Deprese, stres, duševní rozlaďění, neuspokojení, nutkavé stavy vedou k neúspěchu jakýchkoliv redukčních programů.

Závěr

Obezita není kosmetický problém, ale závažné civilizační onemocnění, které se podílí na zhoršování zdravotního stavu naší populace a s výrazným podílem vzniku a komplikací kardiovaskulárních chorob jakým je infarkt myokardu a cévní mozkové příhody a jiná závažná onemocnění vyskytující se u stále mladších lidí. Krátkodobé dodržování diet není řešením problému ba naopak vede k postupnému zhoršování stavu. Pro řešení civilizačních metabolických onemocnění je nutná dlouhodobá změna životního stylu. Ten zahrnuje nejen doposud preferované dietní režimy, které samostatně dlouhodobě nemohou nic vyřešit a jsou jen nástrojem krátkodobého řešení problému a především Jo-Jo efektu. Chceme-li uvedené nemoci ovlivnit, je nutný komplexní způsob řešení problému zahrnující nejen systém stravování, ale především duševního zdraví a tělesných aktivit. Proto nalezněte si svou metabolickou hladinu dle genetických předpokladů, utilizace jednotlivých živin, pohybových aktivit, frekvence stravování a dodržování příjmu stravy s určitým glykemickým indexem dle uvedených faktorů!



© 2017, Institut zdraví s.r.o. - všechna práva vyhrazena

Prohlášení o přístupnosti | Podmínky užití | Ochrana osobních údajů | Mapa stránek

Webové stránky vytvořila eBRÁNA s.r.o. | Vytvořeno na CMS WebArchitect | SEO a internetový marketing

Nahoru ↑